Úvod

Podobenství svaté Trojice se sluncem

Bůh — tělo sluneční, Syn — světlo světu dané,

Duch svatý — paprsky, oběma vysílané.

(Angelus Silesius, Cherubský poutník, přel. M. Matouš. Praha, 1993).

Přirovnání Nejsvětější Trojice ke slunci patří k ustáleným motivům barokní zbožnosti. Plně to odpovídá významu, jaký mělo učení o trojjedinosti Boží v křesťanské víře. Není divu, že právě slunce — koruna nebeské klenby, nejzářivější těleso, dárce tepla a života —  mělo nárok na to, stát se symbolem Nejsvětější Trojice. V této roli se s ním můžeme setkat nejen v poezii a v literární tvorbě vůbec, ale i například v umění výtvarném, kde lesk slunečního kotouče poskytoval nejvíce možností vyjádřit vznešenost, jas a slávu.

Také při pohledu na veduty města Olomouce z druhé poloviny osmnáctého století či ze století devatenáctého většinou již na první pohled zaujme žlutý kotouč zářící uprostřed nad siluetou střech domů. Dnes již okolní zástavba takovýto pohled neumožňuje, přesto ještě i dnes za vhodného počasí a slunečního svitu zazáří na Horním náměstí monumentální plastika Nejsvětější Trojice, vrchol trojičního sloupu, pravděpodobně nejvyšší stavby svého druhu vůbec.

Stavbu tohoto monumentu započal místní kameník Václav Render již roku 1716 prakticky jako svou soukromou akci. Chtěl postavit sloup jaký by neměl nikde obdoby. Původně se mělo jednat o sloup morový, později byl změněn na sloup čestný, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Render se konce stavby nedožil. Stavby se ujal magistrát a na pracích se podílela celá řada místních umělců a řemeslníků. Sloup byl dokončen až roku 1754 a ještě před svým dokončením byl považován za chloubu města. Od té doby byl několikrát poškozen a opravován. Možná, že i obyvatelům města poněkud zevšedněl. Jsem přesvědčen, že plánovaná oprava památky prospěje nejen samotné stavbě, ale i nynějším obyvatelům — potomkům měšťanů, kteří stavbě věnovali tolik úsilí. Doufám, že i těchto několik následujících stránek tomu napomůže.

Chtěl bych poděkovat pracovníkům archívů, muzea, knihoven, památkové péče a všem ostatním, kteří mi byli v mé práci nápomocni.