Zeměkoule a spodní velký oblak
	Autor	Ondřej Zahner
	v kovu provedl	Šimon Forstner
	Datováno	1747
	Rozměry	Zeměkoule velký oblak	průměr 105 cm, váha 35 kg (včetně konstrukce) výška   130 cm, šířka   140 cm, váha   55 kg
	Umístění	spodní část skupiny Nejsvětější Trojice
	Popis sochy	zeměkoule je umístěna ve středu vrcholové skupiny, vytepaný reliéf na zeměkouli neznázorňuje žádný světadíl jako glóbus a možná má nějakou jinou symboliku. Velký spodní oblak nese zeměkouli a postavu Pána Boha.
	Technologie výroby	zeměkoule je vytepána z mědi síly 1,7 mm a oblak je ze síly 2,7 mm. Jednotlivé, vytepané měděné díly jsou k sobě spasovány a spájeny na tvrdo mosaznou pájkou. Před spájením byly spoje sdrátovány měděným drátem, aby se spoj v průběhu letování neotevřel. Po zaletování, byl z venkovní strany spoj přebroušen a z vnitřní strany byly ponechány ve spoji zaletované dráty. Jak oblak, tak i zeměkoule jsou sletovány do jednoho celku a nelze je dále dělit.
	Pláštová konstrukce	pro zpevnění jsou do zeměkoule i oblaku vloženy čtyři zpevňující pásoviny, které jsou přišroubované do měděného pláště (foto 7B).
	Kotevní prvky	šrouby na spojích s ostatními díly a zeměkoule má vazbu na hlavní nosník sousoší

 

	Stav před restaurováním, rozsah poškození
	měděný plášť	zeměkoule – čtyři záplaty, popraskané spoje na severním pólu, potrhané otvory pro spojovací šrouby, oblak – dvě záplaty na čelní straně, potrhané konce spojů pod napojením zeměkoule, popraskaný okraj napojení oblaku na postavu Ježíše Krista, dole vzadu roztržený spoj napojení oblaku.
	konstrukce	oblak má vloženy čtyři pásoviny, které jsou zeslabeny korozí a zřejmě budou původní zeměkoule měla vložené pásoviny svázány na „pólech“ do objímek, spodní objímka zkorodovala zcela a horní tak na 60% spojovací materiál železný, zkorodovaný,
	zlacený povrch	obecně lze konstatovat, že na horních nejvíce exponovaných místechje povrch, bez dochovaného zlacení, pokryt šedozelenou světlou patinou s tmavými flíčky v přechodu do povrchu s dochovaným zlacením. Na svislých plochách je pohledově zlacení nejvíce viditelné, pod slabou vrstvou krusty, ale jeho povrch je značně poškozen. Podhledová místa jsou překryta souvislou vrstvou krusty a nánosů, místně až několik milimetrů silnou. Pod těmito krustami předpokládáme dochované původní zlacení. Jednotlivé typy povrchu jsme rozdělili, pojmenovali a zakreslili jejich výskyt do nákresků.
	Rozdělení typů povrchu měděného pláště a procentuelní podíl výskytu	a. nezlacený povrch mědi (foto 7A). 3% b. světle zelená, souvislá patina s ostrůvky černých krust 10% c. světle zelená patina v kombinaci se zlacením. 5% d. světle zelená patina v kombinaci se zlacením, pokrytá slabým potahem krust. 10% e. převažující tmavá krusta, latentní zlacení a patina 38% f. okrové nátěry na krustě 0% g. převažující zlacení, pokryté slabým potahem krust, lokální výskyt drobných defektů 34% h. převažující zlacení s ostrůvky zelené patiny 0%