Levý anděl |
||
Autor | Ondřej Zahner | |
v kovu provedl | Šimon Forstner | |
Datováno | 1751 | |
Rozmery | výška 215 cm, šířka 105 cm, váha 80 kg (včetně konstrukce) | |
Umístění | čelní, spodní strana dříku sloupu, skupina Nanebevzetí | |
Popis sochy | anděl levou rukou podpírá obláček na němž sedí Panna Marie a pravou rukou, otočenou dlaní vzhůru, naznačuje pohyb nahoru k svaté Trojici | |
Technologie výroby | socha je vytepána z měděného plechu o tloušťce 1,7 mm. Síla plechu je různá s ohledem na míru protepání, či zatažení při výrobě. Jednotlivé, vytepané měděné díly jsou k sobě spasovány a spájeny na tvrdo mosaznou pájkou. Před spájením byly spoje sdrátovány měděným drátem, aby se spoj v průběhu letování neotevřel. Po zaletování, byl z venkovní strany spoj přebroušen a z vnitřní strany byly ponechány ve spoji zaletované dráty. Postavy jsou sestaveny do celků tak, že k trupům jsou montovány šroubovým spojem hlavy, ruce, nohy a vyčnívající části drapérie. U anděla je zcela demontovatelná hlava, obě křídla a nohy. Ostatní části včetně pravé ruky jsou sletovány do jednoho celku. Povrchová úprava mědi byla provedena pozlacením v ohni. | |
Pláštová konstrukce | vnitřní plášťová konstrukce je provedena z válcovaných profilů o rozměrech 40 x 10. Od krku dolů jdou tři pásoviny, které jsou kříženy příčkami, spojenými šrouby viz nákres. Domníváme se, že plášťová konstrukce není původní (foto 2C,2D). | |
Kotevní prvky | kotvení sochy do sloupu je na dva nosníky o rozměrech 40 x 40 mm, zalitých do kamene olovem. Oba nosníky jsou rozkovány do třmenů. Do těchto třmenů je socha uchycena šrouby z vnější strany pláště, které neprocházejí vnitřní konstrukcí (foto 2A,2B). Třetím kotevním prvkem je levá ruka anděla, ze které vychází pásovina o rozměru 40 x 20 zakončena hákem. Hák je zachycen o prostřední třmen Panny Marie. Dále jsou samostatně kotvena křídla. Bližší křídlo k sloupu (levé) je na kotevním šroubu s matkou venku a pravé křídlo má třmen se šroubem. Pod kolenem levé nohy má anděl pásek za který je uchycen šroubem k čtyřhranu 10 x 10, zalitým v kameni olovem. |
Stav před restaurováním, rozsah poškození |
||||||||||||||||||||||||||
měděný plášť | pravá noha popraskaná dole ve spoji, nastavený palec na noze, levá noha popraskaná dole a nártu, otevřené prsty, překrytí spojů nohou pásky (foto 2E), přivařená záplata na levém koleni, osm šroubovaných záplat v sukénce z peří, vařený spodní okraj sukénky a dvě přivařené záplaty, prasklý lokt, děravý pramen vlasů (foto 2G), záplata na krku, tři průstřely na břiše zalité eprozinem a kolem sedm šroubů které zřejmě držely záplatu, celé místo je zatřeno okrovou barvou (foto 2F), tři záplaty na pravém rameni, levé rameno v zadu je prasklé směrem ke křídlu, drapérie na pravém boku prasklá, popraskané okraje u přechodu do stínovacích plechů, otevřené levé podpaží, praskliny a spáry tmeleny eprozinem a asfaltem | |||||||||||||||||||||||||
konstrukce | kotevní i plášťová konstrukce je v relativně dobrém stavu. Korozní napadení, jen místně podpořené makročlánkem železo-měď, je úměrné stáří ošetření či výměně konstrukce z roku 1926. V žádném případě neohrožuje sochu po statické stránce. Pouze pásovina levé ruky byla narušena v ohybu háku. Spojovací materiál z uhlíkové oceli zkorodován – nelze povolit | |||||||||||||||||||||||||
zlacený povrch | obecně lze konstatovat, že na horních nejvíce exponovaných místechje povrch, bez dochovaného zlacení, pokryt šedozelenou světlou patinou s tmavými flíčky v přechodu do povrchu s dochovaným zlacením. Na svislých plochách je pohledově zlacení nejvíce viditelné, pod slabou vrstvou krusty, ale jeho povrch je značně poškozen. Podhledová místa jsou překryta souvislou vrstvou krusty a nánosů, místně až několik milimetrů silnou. Pod těmito krustami předpokládáme dochované původní zlacení. Jednotlivé typy povrchu jsme rozdělili, pojmenovali a zakreslili jejich výskyt do nákresků. | |||||||||||||||||||||||||
Rozdělení
typů povrchu měděného pláště a procentuelní podíl výskytu |
|