Pravý anděl
	Autor	Ondřej Zahner
	v kovu provedl	Šimon Forstner
	Datováno	1751
	Rozmery	výška 200 cm, šířka 90 cm, váha 70 kg (včetně konstrukce)
	Umístění	čelní, spodní strana dříku sloupu, skupina Nanebevzetí
	Popis sochy	anděl pravou rukou podpírá obláček na němž sedí Panna Marie a levou rukou, otočenou dlaní vzhůru, naznačuje pohyb nahoru k svaté Trojici
	Technologie výroby	socha je vytepána z měděného plechu síly 1,7 mm. Síla plechu je v ploše různá s ohledem na míru protepání, či zatažení při výrobě. Jednotlivé, vytepané měděné díly jsou k sobě spasovány a spájeny na tvrdo mosaznou pájkou. Před spájením byly spoje sdrátovány měděným drátem, aby se spoj v průběhu letování neotevřel. Po zaletování, byl z venkovní strany spoj přebroušen a z vnitřní strany byly ponechány ve spoji zaletované dráty. Postavy jsou sestaveny do celků tak, že k trupům jsou montovány šroubovým spojem hlavy, ruce, nohy a vyčnívající části drapérie.  U pravého anděla je demontovatelná hlava, křídla, nohy a levá ruka. Ostatní části jsou sletovány do jednoho celku. Povrchová úprava mědi byla provedena pozlacením v ohni.
	Pláštová konstrukce	vnitřní plášťová konstrukce je provedena z válcovaných profilů o rozměrech 40 x 10. Od krku dolů jdou tři pásoviny, které jsou kříženy dvěma příčkami, spojenými šrouby viz nákres. Domníváme se, že plášťová konstrukce není původní.
	Kotevní prvky	kotvení sochy do sloupu je na dva nosníky o rozměrech 40 x 40 mm, zalitých do kamene olovem. Jeden nosník je rozkován do „třmenu“ a druhý je na konci zakovány do kulatiny na kterou je vyříznut závit (viz foto kotvících prvků). Horní nosník se závitem prochází měděným pláštěm v boku a je uchycen matkou uvnitř sochy. Do druhého nosníku „třmenu“ je uchycen šroub, z venkovní strany na stehně anděla, který má matku z vnitřní strany. Třetím kotevním prvkem je pravá ruka anděla, ze které vychází pásovina o rozměru 30 x 6 zakončena hákem. Hák je zachycen o prostřední třmen Panny Marie (foto 3A). Dále jsou samostatně kotvena křídla. Bližší křídlo k sloupu (pravé) je na kotevním šroubu s matkou venku a levé křídlo má třmen se šroubem.

 

	Stav před restaurováním, rozsah poškození
	měděný plášť	prasklá drapérie pravé nohy, roztržený pravý bok, záplata na pravém boku, záplata na pravé noze (foto 3C), čtyři záplaty přivařené ve předu na peří, utržený upevňující můstek pro levou nohu, krycí pásek se šroubky na spoji levé ruky, popraskaný spoj u levého křídla, záplata na vlasech, praskliny a spáry tmeleny eprozinem a asfaltem
	konstrukce	kotevní i plášťová konstrukce je v relativně dobrém stavu. Korozní napadení, jen místně podpořené makročlánkem železo-měď, je úměrné stáří ošetření či výměně konstrukce z roku 1926. V žádném případě neohrožuje sochu po statické stránce. Spojovací materiál z uhlíkové oceli zkorodován – nelze povolit
	zlacený povrch	obecně lze konstatovat, že na horních nejvíce exponovaných místech je povrch, bez dochovaného zlacení, pokryt šedozelenou světlou patinou s tmavými flíčky v přechodu do povrchu s dochovaným zlacením. Na svislých plochách je pohledově zlacení nejvíce viditelné, pod slabou vrstvou krusty, ale jeho povrch je značně poškozen. Podhledová místa jsou překryta souvislou vrstvou krusty a nánosů, místně až několik milimetrů silnou. Pod těmito krustami předpokládáme dochované původní zlacení. Jednotlivé typy povrchu jsme rozdělili, pojmenovali a zakreslili jejich výskyt do nákresků.
	Rozdělení typů povrchu měděného pláště a procentuelní podíl výskytu	a. nezlacený povrch mědi. 3% b. světle zelená, souvislá patina s ostrůvky černých krust 8% c. světle zelená patina v kombinaci se zlacením. 8% d. světle zelená patina v kombinaci se zlacením, pokrytá slabým potahem krust. 1% e. převažující tmavá krusta, latentní zlacení a patina 28% f. okrové nátěry na krustě 26% g. převažující zlacení, pokryté slabým potahem krust, lokální výskyt drobných defektů 24% h. převažující zlacení s ostrůvky zelené patiny 2%