Duch svatý a vrcholové slunce

Autor Ondřej Zahner
v kovu provedl Šimon Forstner
Datováno 1747
Rozměry Slunce - výška310 cm, šířka 310 cm, váha 180 kg (včetně konstrukce)
Duch svatý - výška 50 cm, šířka 90 cm, váha 8 kg
Umístění na vrcholu skupiny Nejsvětější Trojice
Popis sochy vrcholové slunce je nad hlavami postav Pána Boha  a Ježíše Krista na úzkém obláčku, vycházejícím ze zeměkoule. Z čelní strany sloupu je uprostřed vrcholového slunce sokol z roztaženými křídly – Duch svatý (foto 6A)
Technologie výroby Duch svatý je vytepán z měděného plechu síly 2,5 mm, obdobnou technologií jako ostatní sochy. Vrcholové slunce je složeno ze dvou malých (předního a zadního – foto 6B) a jednoho velkého, středového slunce. Paprsky všech sluncí (na každém slunci je 32 ks paprsků) jsou vytepány z měděného plechu síly 2,5 mm a šroubovány na nosné, kotevní kruhy. Povrchová úprava mědi byla provedena pozlacením v ohni.
Pláštová konstrukce Duch svatý nemá žádnou vnitřní konstrukci.
Kotevní prvky malá slunce mají kované kruhy na něž jsou paprsky šroubovány. Tyto kruhy jsou prošroubované proti sobě čtyřmi velkými šrouby přes hlavní nosník a břevno. Paprsky velkého slunce jsou šroubovány do velkého nosného kruhu a na koncích jsou přichyceny šrouby do paprsků kovaných z mědi a přichycených matkami ke vzpěrám břevna hlavního nosníku (foto 6D). Kotevní kruh velkého slunce byl podvlečen pod čelní páskovinu obkladu hlavního nosníku a do břevna je zapuštěn.

 

Stav před restaurováním, rozsah poškození

měděný plášť Duch svatý má popraskaný otvor na uchycení na prsou a poškozené spoje korozí mosazné pájky,.některé paprsky sluncí jsou nastavovány podloženou záplatou, krycí měděné čepičky ze železných šroubů na paprscích jsou potrhané tlakem korozních produktů a část jich chybí, chybí několik měděných kovaných spojek na koncích paprsků.
konstrukce konstrukční a kotevní prvky jsou původní a zkorodované, spojovací materiál zřejmě z dvacátých let, kromě velkých matek na břevnu a vrcholku hlavního nosníku. Kotevní kruhy sluncí a kříže pod paprsky sluncí jsou funkční a po statické stránce v pořádku. Korozí nejvíce poškozené místo je spoj spodních vzpěr břevna s hlavním nosníkem, kde spodní část vzpěr vykazovala  korozní úbytek 95% a obkladové pásoviny hlavního nosníku 85% z původního materiálu (foto D5). Tlakem korozních produktů mezi obkladovými pásovinami a dříkem hlavního nosníku došlo k roztrhání obručí, kterými byly pásoviny staženy. Z čelní strany hlavního nosníku praskla příložná pásovina držící velký kruh a břevno (foto D4).
zlacený povrch obecně lze konstatovat, že na horních nejvíce exponovaných místech je povrch, bez dochovaného zlacení, pokryt šedozelenou světlou patinou s tmavými flíčky v přechodu do povrchu s dochovaným zlacením. Na svislých plochách je pohledově zlacení nejvíce viditelné, pod slabou vrstvou krusty, ale jeho povrch je značně poškozen. Podhledová místa jsou překryta souvislou vrstvou krusty a nánosů, místně až několik milimetrů silnou. Pod těmito krustami předpokládáme dochované původní zlacení. Jednotlivé typy povrchu jsme rozdělili, pojmenovali a zakreslili jejich výskyt do nákresků.
  Rozdělení typů povrchu měděného pláště a procentuelní podíl výskytu
a. nezlacený povrch mědi. 0%
b. světle zelená, souvislá patina s ostrůvky černých krust 18%
c. světle zelená patina v kombinaci se zlacením. 10%
d. světle zelená patina v kombinaci se zlacením, pokrytá slabým potahem krust. 6%
e. převažující tmavá krusta, latentní zlacení a patina 22%
f. okrové nátěry na krustě 5%
g. převažující zlacení, pokryté slabým potahem krust, lokální výskyt drobných defektů 35%
h. převažující zlacení s ostrůvky zelené patiny 4%