Přehled dílčích průzkumů, měření a teoretických studií

zpracovaných v období 1997 – listopad1999

Zvýšený zájem o Čestný sloup vyplývající zvláště ze dvou posledních faktů a především fyzický stav sloupu blížící se stavu havarijnímu, podmínil rozsáhlou restaurátorskou akci plánovanou na tři letní období (1999-2002), které v letech (1997-1998) předcházel rozsáhlý  a komplexní průzkum a vyhodnocení současného stavu sloupu Nejsvětější Trojice, včetně průzkumu a vyhodnocení informací o okolním prostředí památky. Vzniklý soubor  dokumentů obsahuje především :

1. z hlediska společenskovědního průzkumu: detailní a revizní archivní průzkum včetně shromáždění všech písemných a obrazových materiálů, které dokumentují změny památky v čase a souběžně nové uměleckohistorické vyhodnocení památky.
2. přírodovědné a technologické průzkumy včetně fotogrammetrického zaměření a detailní fotodokumentace sloupu jako celku. Podobně detailní informace jsou získány  z hlediska petrografie a porozimetrie, rychlosti  šíření ultrazvuku, charakteristiky materiálů, rozsahu poškození, degradace povrchu (krusty, zasolení, určení starších povrchových úprav apod.), biologických náletů a z hlediska statiky sloupu.

Do této skupiny patří i detailní informace o okolním prostřední památky – meteorologická situace, teploty, vlhkosti, spady, proudění, doby osvitu v souvislosti s teplotami, tepelné výkyvy.

Průzkumové práce probíhaly následně i v rámci zahájení vlastní restaurátorské akce a  budou probíhat po celou dobu restaurátorského zásahu. Již v současné době (listopad 1999) představuje dokumentace jednotlivých průzkumů značně rozsáhlý materiál, zřejmě nemající mnoho obdob na akcích podobného typu u nás ani v zahraničí. Celkové zpracování jednotlivých průzkumů, měření a teoretických studií, vzniklých mezi lety 1997-1999, přináší následující komentovaný přehled.

1 Fotogrammetrické zaměření čelní strany sloupu (B.Kunftová-J.Chmelíř,1997)

Základní zaměření, která spolu s následným fotogrammetrickým zaměřením bočních stran sloupu (viz č.17) slouží k postupnému zaznamenávání všech zjištěných skutečností získaných při průzkumových pracích grafickou formou.

Díky možnosti zvětšení parciálních částí sloupu a jejich snadnému kopírování vznikne velmi detailní „mapa“ důsledně dokumentující prostorové určení jednotlivých míst měření, odběru vzorků,  použitých hornin,  vlhkosti, salinity, mechanických poškození, defektů, kamenických vložek, případných doplňků apod.

2 Historická studie – prameny, literatura, ikonografie (Martin Elbel, 1997)

Nové, velmi detailní prověření a vyhodnocení všech archivních zpráv, staré a novější literatury se vztahem k Trojičnímu sloupu. Jedním z nesporně pozoruhodných zjištění zde byla zpráva o pořízení celoplošného povrchového bílého nátěru v roce 1754. Fragmenty této dobové monochomie byly následně prokázány  Mikroskopickým průzkumem polychromie (R.Surma, 1999) – viz č.19.

3 Uměleckohistorický průzkum (Gabriela Elbelová, 1997)

Podobně nové prověření známých faktů uměleckohistorické povahy a především důsledné rozlišení podílů jednotlivých umělců – kameníků a sochařů, podílejících se na realizaci sousoší jako celku od vzniku v roce 1716 po současnost (tedy i s vyhodnocením předcházejících restaurátorských zásahů z hlediska jejich vhodnosti ve smyslu intencí současné památkové péče).

4 Průzkum použitých hornin (Jan Bárta-Jiří Rathouský-Jan Šrámek, 1997)

Jeden ze základních průzkumů přinášející maximální informaci o charakteru použitého kamene se stanovením vlhkosti a salinity, teplotní roztažnosti a botnavosti, porozimetrické stanovení a důslednou petrografickou charakteristiku. Pro přesné stanovení byly použity destruktivní i nedestruktivní laboratorní metody jako je mikroskopické studium nábrusů, rentgenová strukturální mikroanalýza, vysokotlaká rtuťová porozimetrie apod. Součástí tohoto průzkumu je i vyhodnocení starších restaurátorských zásahů a doporučení technického postupu současného restaurátorského zásahu.

5 Geologický průzkum podloží (Pavel Vavrda, 1997)

Formou vrtaných sond byla přesně zjištěna hloubka založení sloupu jako celku (mezi 190 – 220 cm) a vyhodnoceno složení a charakter podkladových vrstev. Zhruba od hloubky 260 cm se objevuje rostlý terén tvořený neogenními jíly. Pozoruhodným zjištěním je zde fakt výskytu navážek s organickými zbytky vyplňující prostor mezi založením sloupu a rostlým terénem. Zřejmě jde o pozůstatky tržiště, které bylo v místech Horního náměstí od raného středověku jako přirozený nárůst terénu.

6 Stavebně statický posudek (IDOP – Martin Janeček,1997)

V zásadě příznivý posudek charakterizující statiku památky jako vyhovující. Relativně dobrá statická situace byla zřejmě podmíněna poměrně dlouhou dobou budování sloupu (téměř 40 let), kdy zvolna narůstající hmotnost stavby měla vždy dostatek času k stabilnímu usazení.

7 Ultrazvuková transmise (Vyšší škola restaurování a konzervačních technik, Karol Bayer – Tatjana Bayerová, 1997)

Nedestruktivním způsobem byl vyhodnocen stav šesti nejvážněji narušených soch a část architektury. Výsledky ultrazvukové transmise doplnily vizuální zjištění a upozornily na problematická místa ať již v povrchu nebo v hmotě kamenných skulptur. Součástí vyhodnocení se stalo doporučení hlavních zásad konzervace.

8 Dílčí přírodovědný průzkum (Technologická laboratoř SÚPP, Ivana Maxová, 1997)

Vedle dalšího stanovení salinity kamene byl proveden základní průzkum polychromie povrchu sochařské a kamenický výzdoby sloupu a zvláště výzkum biokoroze kamene. Na základě získaných výsledků je součástí též návrh koncepce postupu restaurátorských prací.

9 Restaurátorský průzkum tepaných měděných soch (Ivan Houska, 1997)

V zásadě první detailní průzkum stavu konstrukce, koroze a mechanických poškození soboru měděných soch (sousoší Nanebevzetí P.Marie, vrcholová skupina). V této fázi byl kladen důraz na nedestruktivní průzkum a na vizuální vyhodnocení stavu. Získané výsledky byly zpřesněny a detailizovány v rozšířeném průzkumu v roce 1999 (viz č.25).

10 Restaurátorský průzkum kamene (Ladislav Werkmann, 1997)

Podobně základní průzkum stavu, degradace a míry poškození kamenných částí v celém rozsahu sochařské a kamenické výzdoby sloupu. Jako výchozí materiál sloužil výzkum k stanovení základní koncepce restaurátorského zásahu. Podobně jako v předcházejícím případě jsou a budou získané výsledky doplňovány dílčími výzkumy po celý čas restaurátorského zásahu.

11 Klimatické poměry města Olomouce (M.Vysoudil,1997)

Hodnotící studie se zaměřením na centrální část historického jádra města má značný význam především pro stanovení optimálního ochranného režimu sloupu po restaurátorském zásahu. Podobně jsou její výsledky využívány ve výběru vhodných materiálů používaných při restaurování.

12 Kontrolní měření výšky některých olomouckých dominant (Pavel Michna,1995)

Hlavním přínosem je přesné stanovení skutečné výšky sloupu v konfrontaci s dalšími výškovými dominantami historického centra města. Zatímco pro vlastní restaurátorský zásah je význam studie jen velmi omezený, lze předpokládat využití výsledků v rámci závěrečného hodnocení celé akce, zvláště ve smyslu stanovení budoucího ochranného režimu.

13 Historický popis Trojičního sloupu (Milan Togner, 1997,1999)

Materiál zpracovaný v rámci návrhu na zařazení sloupu do Seznamu světového dědictví UNESCO, aktualizovaný v roce 1999. Podobně jako v předcházejícím případě lze předpokládat případné využití spíše v rámci závěrečného hodnocení.

14 Charakteristika interiéru kaple (Simona Vlčková, 1997)

Detailní popis a uměleckohistorická charakteristika kaple se stane základním materiálem při plánované obnově interiéru. Spolu s průzkumem barevnosti interiéru (viz č. 16) umožňuje stanovení nepůvodních přemaleb a sekundárních úprav a tedy i možnost obnovení autentického vzhledu interiéru.

15 Orientační přehled vybraných děl Ondřeje Zahnera (Ladislav Werkmann,1997)

Srovnávací studie tvorby a charakteristických formálních znaků hlavního autora sochařské výzdoby. Důvěrné seznámení se skulptivním pojetím Zahnerových soch, zvláště ze závěrečného období jeho tvorby, umožňuje restaurátorovi bezpečné rozlišení autorských doplňků a korekcí od sekundárních zásahů pomocníků, případně restaurátorů. Důvěrná znalost modelačních principů a sochařského rukopisu původního autora, dává záruku citlivého a objektivního přístupu restaurátora.

16 Průzkum barevnosti interiéru kaple (Jan Bárta- Petr Mařík, 1998)

Mikroskopické vyšetření a spektrální analýza vzorků odebraných z interiéru kaple, především ze štukových reliéfů. Průzkum prokázal fragmenty původního zlacení povrchu reliéfů a  stanovil stratigrafii překrývajících vrstev. Spolu s charakteristikou interiéru kaple (viz č. 14) se průzkum stává základním, exaktním materiálem pro restaurátorský zásah na obnovení interiéru kaple sloupu.

17 Fotogrammetrické zaměření dvou bočních stran sloupu (B.Kunftová-J.Chmelíř, 1998)

Druhá část fotogrammetrického zaměření (viz č. 1), které vytváří základní materiál pro grafické zaznamenávání všech měření, průzkumů, zásahů apod., v průběhu nejen průzkumových prací, ale i celého vlastního restaurátorského zásahu.

18 Stavebně statický posudek – dodatek (M.Janeček-P.Vavrda, 1998)

Doplňující geologický průzkum a statický posudek umožněný díky možnosti vést přímý, kolmý sondážní vrt z interiéru kaple. V zásadě tato nová možnost potvrdila a zpřesnila původní zjištění – viz č. 5 a 6.

19 Mikroskopický průzkum polychromie (Radomír Surma, 1999)

Rozsáhlý a detailní průzkum fragmentů polychromie na povrchu prakticky celého sloupu a jeho vyhodnocení.  Průzkum potvrdil zjištění historika o zřejmě původní, nejspodnější vrstvě souvislého nátěru (viz. č.2), ovšem zároveň prokázal, že zřejmě nešlo o čistě bílý nátěr, ale spíše o mramorování. Podobně prokázal další vrstvy, především olejových různobarevných nátěrů, které byly v průběhu zvláště 19. století nanášeny na jednotlivé sochy, případně kamenický detail. Zároveň průzkum prokázal, že jde jen o skutečné fragmenty, ať již monochromie nebo polychromie, navíc ve většině případů nepůvodní a bez možnosti jejich rekonstrukce.

20 Statické posouzení (Jiří Starý, 1999)

Posudek zpřesnil zjištění stavu jednotlivých částí a stability sloupu, charakterizuje typy poruch sloupu a sochařské výzdoby a navrhuje způsoby sanace poruch. Zvláštní pozornost zde byla věnována hlavici sloupu, která byla obnažena až po sejmutí kovového vrcholového sousoší. Posudek opět vyhodnotil trhliny v hlavici, upozorňuje na možná nebezpečí v důsledku trhlin kamenného bloku a navrhuje jejich zabezpečení.

21 Technická zpráva o radarovém měření (Karel Špaček, 1999)

Nedestruktivní průzkum pomocí radarové aparatury zhodnotil hloubku zapuštění kovových (železných) trnů jednak v hlavici sloupu (zde navazuje na předcházející průzkum-viz č. 20) a u dvou soch, sv. Jana Křtitele a sv. Floriána. Získané poznatky, spolu s popisem výraznějších trhlin a prasklin, má zásadní význam pro postup dalších prací a pro zabezpečení optimální životnosti značně poškozené hlavice sloupu.

22  Zpráva o restaurátorském průzkumu a návrhu restaurátorského zásahu – I. etapa ( L.Werkmann, 1999)

Základní popis vrcholové části sloupu (dřík a hlavice) s vyhodnocením zjištěných defektů je doplněn návrhem restaurátorského zásahu v I. etapě. Tato průzkumová zpráva byla podmínkou zahájení prací na I. etapě  a k jejímu schválení  došlo na zasedání komise SÚPP 9.9.1999. Tímto datem byla též zahájena první etapa restaurátorských prací, probíhající i v současné době (říjen 1999).

23 Zpráva o restaurátorském průzkumu a návrh restaurátorského zásahu, I. etapa – Dodatek (L.Werkmann, 1999)

Shrnutí výsledků průzkumových prací první etapy, tedy výsledků, ke kterým se mohlo dojít až po odstrojení vrcholové skupiny a obnažení hlavice sloupu. Zpráva využívá předcházejících průzkumů (č. 19,20, 21 a 22) doplněných o nová zjištění z hlediska restaurátora, specifikuje detailně všechny typy poškození, částečně koriguje předcházející zjištění a předkládá návrh dalšího postupu.

24 Návrh technologických postupů (Jiří Rathouský, 1999)

Detailní rozpis plánovaných technologických postupů při restaurátorském zásahu na kamenných sochách a  částech sloupu. Návrh vychází ze skutečností zjištěných předcházejícími průzkumy a z vlastního posouzení stavu autorem zprávy, doporučuje vhodné materiály a navrhuje jejich optimální aplikaci. Návrh se stal jedním ze základních materiálů pro vlastní restaurátorský zásah.

25 Rozšířený restaurátorský průzkum, zaměřený na demontáž kovových plastik (Josef Buňka-Ivan Houska, 1999)

Popis a vyhodnocení stavu kovových plastik v souvislosti s jejich demontáží. Zpráva navazuje na první část průzkumu (viz č.9), popisuje stav a systém kotevních konstrukcí a charakterizuje hlavní poškození. Hlavním předmětem této zprávy je popis technologie postupu demontáže.

26 Přehled průzkumů, měření a teoretických studií 

Resumující přehled všech výše uvedených průzkumů ke dni 22.9.1999. Přehled je doplněn grafickou přílohou dokumentující místa dosud všech provedených měření a odběru vzorků, prostorové určení průzkumu ultrazvukovou transmisí a  průzkum polychromie na sloupu jako celku. Podobně v detailech dříku a hlavice prostorové určení odběru vzorků na určení použitých hornin, tmelů, salinity a krust.

Všechny zmíněné průzkumové zprávy jsou doplněny tabulkami, grafy a především fotografickými přílohami, objektivně dokumentujícími jednotlivé výsledky. Tyto výsledky mají různou výpovědní hodnotu- značná část nachází bezprostřední využití ve stanovení technologických postupů, případně aplikacích jednotlivých materiálů, řada z nich však může být využita spíše po skončení restaurátorského zásahu, při hledání a stanovení optimální ochrany, zajišťující další životnost sloupu.

Relativně značný rozsah jednotlivých průzkumů a následných zpráv není zdaleka ukončen a detailní průzkumové práce budou pokračovat prakticky po celou dobu restaurátorského zásahu. V žádném případě je nepovažujeme za samoúčelné – jejich smyslem je využití všech možností, které poskytuje soudobá věda pro zajištění optimálního stavu památky, kterou by měla naše generace předat následujícím v co nejlepším stavu. Ostatně je to naše povinnost a spolu s optimálním stavem je podobně povinností i předání maxima informací, které mohou posloužit předpokládaným dalším zásahům.

Zpracováno s použitím materiálů prof. Tognera